Ústavní zákon by měl zajistit, aby rozhodování o vodě vždy vycházelo z potřeb občanů a aby péče o vodu byla v rukou veřejné správy. Prioritou je čistá voda za férovou cenu a možnost využívat pro rozvoj odvětví finance z podpory EU, což přináší lepší služby pro nás všechny.

Pokud je správa vody veřejnou službou, pak je každá zaplacená koruna investicí do lepší vodárenské sítě a čistší vody. Poplatky za vodu se vrací do systému a udržují kvalitu vody bez zbytečného zdražování. O cenách vody rozhodují města, nikoli ziskem motivované soukromé subjekty.

Pokud má stát jasnou strategii, pak správa vody nepodléhá politickým ani ekonomickým tlakům. Stát může systematicky financovat dlouhodobé projekty, chránit přírodu a zajišťovat stabilní dodávky vody pro všechny.

OSN rozhodla, že přístup k pitné vodě je základní lidské právo. To znamená, že voda nemá být primárně zdrojem zisku. Má být dostupná spravedlivě a sloužit potřebám občanů a ekosystému, ne korporacím.

Zásobování vodou je nutné řídit s ohledem na veřejný zájem a lidská práva, ne pro soukromý profit. Skutečnost, že se celá vodní infrastruktura i její provoz financují z veřejných peněz, logicky znamená, že lidé mají právo na férový přístup k vodě. Má být k dispozici všem a její cena má odrážet nutné náklady.

Pokud se vodárny promění ve veřejně prospěšné společnosti, jejich motivací už nebude zisk. Eliminuje se tím korupce a zabrání zneužívání monopolu. Prioritou bude transparentnost, efektivita, udržitelnost a ochrana životního prostředí.

V případě, že zahraniční firmy už nebudou odčerpávat zisky z české vody, bude to důležitý krok k tomu, abychom naše nejcennější přírodní bohatství uchránili pro budoucí generace. Voda zůstane čistá a dostupná pro všechny, bez nepřiměřeného zatížení občanů a státu.

Abychom mohli říct, že se voda spravuje transparentně, veřejnost musí mít přístup ke všem důležitým informacím. Pravda se nesmí schovávat za zeď mlčenlivosti a těm, kdo ji odhalují, nesmí hrozit vysoké pokuty. Jde o zásadní krok proti korupci a proti zneužívání vodních zdrojů.

Případy jako otrava Bečvy ukazují, jak je důležité chránit vodní zdroje před novými hrozbami, jako je ekonomický a ekologický terorismus. Musíme být na tyto hrozby připravení a tím naši vodu zachovat pro budoucí generace.

Je žádoucí, aby lidé znovu získali důvěru, že správa vodních zdrojů je spravedlivá a že odpovídá jejich oprávněným zájmům. Příslušné státní instituce by proto měly důsledně vyšetřit podezřelé aktivity a zajistit, že péče o vodu bude probíhat hospodárně a v souladu se zákonem.